Ano je to možné, je však potřeba do budoucna zakomponovat do vašeho systému principy, které vedou k uchování co největšího množství organické hmoty/uhlíku v půdě.

Zapojení do našeho projektu není ovlivněno aplikací POR ani průmyslových hnojiv. Je zde však předpoklad, že jejich četnost časem poklesne.

Ano, můžete. Pouze berte v potaz, že zapracováním jakéhokoliv materiálu do půdy dochází k uvolňování dříve zde uloženého uhlíku.

K této situaci by dojít nemělo. Navýšení množství uhlíku je odvislé od počtu zavedených principů, čím více jich zavedete, tím rychleji se bude zlepšovat stav vašich půd a růst množství uhlíku.

Finanční odměny projekt Carboneg získává od velkých korporací z oblastí služeb, které se snaží dosáhnout uhlíkové neutrality, ale se stávajícími technologiemi nejsou schopny se dostat na nulu. Typicky jsou to banky, pojišťovny, IT firmy, operátoři nebo konzultační společnosti. Dobrovolně přijímají závazek uhlíkové neutrality. Nejedná se o přímé producenty CO2 s komínem jako jsou elektrárny nebo teplárny, jejich emise jsou regulovány emisními povolenkami.

Při kypření i podmítce dochází k nárůstu mineralizace uhlíku v půdě, který se ve formě CO2 uvolňuje do ovzduší. Čím intenzivnější zásah do půdy, tím více se uhlíku uvolní. Pro podrobnější informace si můžete pustit představení regenerativního zemědělství v této video přednášce.

Regenerativní zemědělství půdu mechanicky zpracovává minimálně, využívá techniky přímého setí, pásového zpracování půdy, integraci meziplodin a další postupy. Při každém mechanickém narušení půdy se uvolňuje oxidovatelný uhlík v podobě oxidu uhličitého. Každý hlubší mechanický vstup do půdy navíc mimo jiné naruší vlákna mykorizních hub, které žijí v symbióze s plodinami a ochuzujeme se tímto o jejich podíl na výživě plodin.

Mechanické narušování půdy nahraďte zařazením vhodných meziplodin a jejich směsí. Různé meziplodiny pracují na půdní struktuře v odlišných hloubkách. Ve vrchních vrstvách působí kořeny například hrachu, vikve, ovsa nebo svazenky, ve středních vrstvách je to bob nebo peluška a do hloubky jednoho metru a více dosahují především brukvovité meziplodiny jako je hořčice, ředkev nebo řepka. Pokud je v podorničí vrstva utužená, kořeny prorůstají puklinami a kanálky od žížal a vrstvu rozrušují. Pokud máte utuženou vrstvu příliš silnou, je vhodné ji nejprve mechanicky rozrušit a zasít hluboko kořenící meziplodinu jako třeba vojtěšku nebo jetel nachový. V tomto případě je potřeba meziplodinu nechat na pozemku alespoň 2-3 roky. Při výběru meziplodin je vhodné tvořit směsi, kořeny pak prorostou celý půdní profil a díky vzájemné konkurenci prokoření i hlubší vrstvy půdy. Přednáška o významu meziplodin v regenerativním zemědělství je k dispozici pod tímto odkazem.

Vzhledem k platné legislativě doporučujeme co nejplytčí zapravení hnoje.

Použití kompostu je vhodná a doporučená metoda, jak přidat organickou hmotu a živiny na pole. Je však potřeba ohlídat jeho kvalitu.

Meziplodiny půdu prokořeňují do hloubky, což zvyšuje její zasakovací schopnost k lepšímu využití srážek z přívalových dešťů. Navíc půda bohatá na organickou hmotu je schopná zadržet značné množství vody, kterou mohou využít rostliny pro svůj růst i za sucha a svými listy při transpiraci potom ochlazují okolní krajinu. Půda pod zeleným krytem se méně ohřívá a je chráněná před neproduktivním výparem a ztrátou vody.

Ano můžete, je potřeba změnit systém pastvy na rotační případně dávkovou.